THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Veľké zmeny sa za posledné tri roky udiali v tábore týchto Brazílčanov. Kapela bola nútená pozmeniť si názov a keďže sa svojho pôvodného mena nechcela vzdať, čo je celkom logické, rozhodla sa len pre kozmetickú úpravu v podobe jedného „A“ v mene navyše. Po úspechu živého DVD, ktoré sa postaralo snáď o ešte väčší rozruch okolo kapely než vydanie samotného debutu, SHAAMAN zakotvili u nemeckých AFM Records, kde môžu rátať s náležitou podporou najmä na európskom trhu. Zmeny sa, žiaľ, nie práve pozitívne prejavili i na novom predkladanom materiále s názvom „Reason“.
Ich predchádzajúci album „Ritual“ hodnotím stále veľmi vysoko. V čase svojho vydania bol jednou z mála speedových dosiek, ktoré ma dokázali naozaj zaujať. Kým „Ritual“ predstavoval speed pre náročných, na novinke „Reason“ nie je po náročnosti ani stopy. Speedová rýchlosť ustúpila melodickému heavy metalu v strednom tempe, čo by možno ani neprekážalo, keby skladbám nechýbal výraz. Materiál sa tvári nemastno-neslano, akoby kapela hľadala novú tvár, pričom vo svojom tápaní nachádza istotu v okatom čerpaní z maidenovskej klasiky.
Jedno, čo nemožno kapele v žiadnom prípade uprieť, je veľký cit pre melódiu. Ich produkcia totiž znie ako nefalšovaný rozprávkový metal, po okraj nabitý emóciami. Kapela má jediné šťastie, že nepochádza z Nemecka respektíve z Talianska, inak by sa zaradila do zástupu podobne znejúcich melodických spolkov. Brazílsky pôvod zaručuje SHAAMAN aspoň akú takú identitu, i keď treba pripomenúť, že toľko obľúbené etnické prvky, výdatne používané na predošlej doske, tentokrát nedostali veľký priestor. Materiál sa skôr chce prispôsobiť bežným európskym pomerom.
Priznám sa, že z „Reason“ som nebola veľmi nadšená. Dodnes som na albume našla tri zaujímavé skladby a ostatné považujem za vatovú výplň. Viem, že priaznivci starej ANGRY a André Matosa po novinke čiahnu všetkými desiatimi, ja si radšej počkám na tretí album, ktorý bude rozhodujúci...
Pokračovanie skvelého „Ritual“ sa nekoná. Pre priaznivcov ANGRY v pôvodnej zostave povinnosť, pre ostatných nič nové pod Slnkom. Tretí album bude rozhodujúci.
6 / 10
Andre Matos
- spev
Hugo Mariutti
- gitara
Luis Mariutti
- basgitara
Ricardo Confessori
- bicie
1. Turn Away
2. Reason
3. More
4. Innocence
5. Scarred Forever
6. In The Night
7. Rough Stone
8. Iron Soul
9. Trail Of Tears
10. Born To Be
Vydáno: 2005
Vydavatel: AFM Records
Stopáž: 50:57
Produkce: Sascha Paeth
Mne osobně se víc líbil debut...Ale ani tohle album neni spatne, ma temnejsi atmosferu a neni tolik Angrovské jako Ritual
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.